Kastrace při nádoru prostaty

Všechno to začalo když bylo Arčovi (čínský chocholatý pes bez srsti) 10 měsíců, z ničeho nic začal mít problémy s močením. Připisovala jsem to nejdříve pubertě, pejsek chtěl chodit stále ven i v noci, zdálo se mi že čůrá dlouho a strašně shrbený. Při návštěvě veterináře se na nic nepřišlo, preventivně však dostal antibiotika.

Za další dva měsíce jsme museli navštívit ordinaci znovu, začalo se stávat že po vyčůrání byla v posledních pár kapkách krev. Pes byl v pohodě stále veselý a vůbec nejevil známky nemoci. Veterinář udělal vyšetření na prostatu (dělá se přes konečník) a sdělil nám diagnózu, zřejmě nezhoubný nádorek na prostatě ve velikosti lískového oříšku, prý nic vážného a nemusíme mít vůbec strach. Takže další prášky, ale žádný výsledek, pejsek začínal mít i problémy s vyprazdňováním, navíc se mu na kůži objevily ošklivé vyrážky.

Následovala další návštěva u veterináře.Ta nás nepotěšila, během 2 měsíců se z malého nádorku stal veliký nádor ve velikosti 3x3 cm., jak potvrdilo i vyšetření ultrazvukem. Termín operace byl stanoven už za tři dny, bohužel ultrazvuk potvrdil, že nádor zasahuje až do varlat, nedalo se nic dělat a při operaci musel být pejsek vykastrován.
Operace proběhla dobře, za účasti odborníka Veterinární kliniky z Brna.

Další dva týdny měl Arámek pooperační klid, během kterého se mu vytáhnuly stehy. Jako vždy byl pejsek hodný, klidný a nechal se sebou od každého manipulovat. Od kastrace jsou to už čtyři roky, pes se povahově nezměnil ( akorát je trošku línější ), miluje lidi, psí kamarády a je velká škoda že svou povahu díky kastraci nemůže předávat potomkům.

Tímto článkem chci upozornit všechny majitelé pejsků i na tento ne zcela běžný problém, který může postihnout Vašeho miláčka.

Jarmila Jurová, majitelka čín. Choch. psa Arama